Fotografové vzpomínek

Překrásná kniha o životě, smrti, vzpomínkách a důležitých rozhodnutích. Obsahuje tři příběhy, které jsou jemně propojeny. Poslední příběh vám vyrazí dech. Já rozhodně doporučuji. Čte se svižně, nejsou v ní hluchá místa a ještě dlouho po dočtení vám zůstane v hlavě.

Moc hezká knížka o důležitých životních vzpomínkách. Příběhy jsou krátké a každý trochu jiný. Kniha se moc hezky čte a vede k zamyšlení - Je nebo není něco mezi životem a smrtí? Jakou vzpomínku by jsme si chtěli připomenout, kdyby měla být naše poslední? Co si o tom všem myslí hlavní postavy si musíte přečíst sami

Sanaka Hiiragi napsala komorní příběh o smrti a okamžicích jí blízkých plné fantazie a zajímavých myšlenek. Setkáme se v něm s osudy tří, možná i více, smrtelníků, kteří po své smrti mají možnost vrátit se do jednoho dne svého pozemského života a obnovit si tak jednu vybledlou vzpomínku, která je pro ně důležitá, pořízením její nové fotografie. Pro tento vzácný okamžik si mohou vybrat ze všech existujících fotoaparátů světa. Během retrospektivní cesty je doprovází tajemný průvodce Hirasaka. Duch Japonska plyne skrz všechny příběhy, které jsou poměrně kratičké a na konci se zvláštním způsobem navzájem jemně dotýkají. Tato četba pohladí po duši a rozpohybuje buňky našich osobních vzpomínek. Nevím ale, jak dlouho tyto vzpomínky a pocity zůstanou rozvířené, než vyblednou spolu s Fotografy vzpomínek.

Tohle bylo moje první seznámení s japonským autorem a doufala jsem, že si to zamiluju tak moc, že budu chtít zkusit i další podobná díla. Ale to se bohužel úplně nestalo. Knížka je hodně krátká, což byl jeden z mých problémů. Nedokázala jsem se do toho nijak vžít, ještě tím, že to byly tři různé příběhy tak toho prostoru na ně bylo prostě málo. Jo, nakonec to celé bylo trochu propojené, což jsem ocenila, ale obávám se že méně pozorný čtenář by na to přijít nemusel. Já jsem prostě asi čekala trochu víc, trochu něco jiného, něco co mě uchvátí. Celé to pro mě ale ve výsledku bylo takové jednohubkové zapomenutelné čtení, které se mi sice líbilo svým nápadem, ale zpracováním už moc ne. Zajímavá mi přišla ale minulost Hirasaky a celkově jeho postava, to, jak byl do příběhu zapletený a jak se nám to odhalilo. To mi přišlo fajn, ale celou knížku to bohužel nezachránilo. Tím že to byly tři různé příběhy tak se mi i každý líbil trochu jinak, některý více, některý méně. Každý z nich měl něco co mě aspoň trochu zaujalo, to zase ne že ne. Neříkám že už se do podobných knížek nikdy nepustím, ale nemůžu se prostě ubránit tomu, abych nebyla zklamaná. Za sebe bohužel doporučit nemůžu.

Miluju tenhle styl a japonskou literaturu, která Vás nutí přemýšlet nad životem a v tomto případě i smrtí a co přijde potom. Ač útlý příběh, má rozhodně co nabídnout.