Němé duše

Němé duše od české autorky Jitky Ládrové jsou promyšleným a řemeslně skvěle zpracovaným příběhem, stojícím zejména na chytrých, často překvapivých interakcích hlavních postav. Ústřední čtyři protagonisté mě bavili všichni, přestože jsem ve finále nesympatizovala ani s jedním. Fantasy prvky jsou takové homeopatické a působí spíš jako kulisa, což mi v nejmenším nevadilo, k příbehu to dokonale sedělo. Styl mi vlastně dost připomínal seriál Tudorovci, který miluju :) Intriky, spousta scén s nečekaným, ale logickým vývojem, živé dialogy i peprné chvilky. Za mě rozhodně velké doporučení!

Kniha se četla rychle, krátké kapitoly, střídaní pohledu postav. Co se týká, rozluštění celé záhady, která jen nám představena na začátku, mohlo to být popsáno trochu obšírněji, přišlo mi to vyřešené poměrně narychlo. Jinak mě ale kniha bavila.

Toto není dobré ani jako fantasy, ani jako společenský román, ani historický....

V srdci hustého pralesa u města Šeldrap žije zlo. Něco, nebo někdo tady zabíjí nevinné lidi. A tady žije Omden a jeho sestra Namia. Oba se touží dostat do hlavního města a něčeho v životě dosáhnout. Omdenův otec je majitelem domu rozkoše. Chce, aby syn po něm tento podnik přebral. To ale není to, po čem Omden touží. Když do města přijede velvyslanec krále, aby vyšetřil zvláštní vraždy, chopí se příležitosti a spřátelí se s ním. Jenže netuší, do čeho všeho se tím vlastně zaplete. I když kniha nebyla úplně typickým fantasy, na které jsme zvyklý, je velmi povedená a čtivá. Co na tom, že není plná magie a nadpřirozených bytostí, já jsem za to nakonec moc ráda. Byla totiž mnohem originálnější a jen tak se mi nesplete s žádnou jinou. Miluji intriky, politiku, diplomacii, šplhání po společenském žebříčku až k moci, a to naprosto jakýmkoliv způsobem. A tohle vše mi autorka poskytla. Naprosto mne vtáhla do děje. Rychlé střídání pohledu jednotlivých postav mne nutilo číst dál a dál. Knihu jsem přečetla za 4 dny. Tak moc jsem chtěla vědět kdo, s kým, jak a proč. Postavy byly super vykresleny. Každá měla své slabé a silné stránky. Každá měla nějaké své mouchy, ale také svůj vývoj. Ač někdo může říct, že se v knize nic neděje, a pak je to najednou bum, není to tak. V knize se děje strašně moc věcí na každé stránce. Jen to není tak okatě a v akci. Spíše drobnými náznaky a intrikami. Na hodně věcí jsem přišla poměrně brzy, a byla na to náležitě pyšná. Na jiné vůbec. Zpětně ale vím, že tam ty indície byly. Takže to chce číst vážně hodně pečlivě. Jediné co bych vytkla je až moc uspěchaný konec. Chápu, že už takhle není kniha úplně útlá, ale já bych ji klidně ještě na 100stran natáhla. Mrzelo mne, že se hlavní zápletce, která byla na začátku, nakonec věnovalo jen tak málo času. Vypravěčský styl autorky mne byl hodně blízký a určitě to neni poslední kniha, kterou si od ní přečtu. Oceňuji také bonusy, které si můžete díky QR kódu stahovat. ,,Diplomacie přece není jen o vztazích ve vysokých kruzích."

Z prvu se to zdalo zajimave a pribeh rychle utikal, ale asi v tretine se vlastne uplne zresetovalo, vse co se de te doby odvypravelo a pak se na to zapomnelo a pribeh vlastne zacal od zacatku? A k tomu se nakupilo ne moc uveritelne chovani postav a hlavne tomu chybel celkove nejaky zaklad proc cist dal. Zadne tajemstvi co by potrebovlao odhalit, nebo hrdina kteremu bych mohla fandit.