Ostrov tajemství

Historické knihy s tajemstvím mám hrozně ráda. Tady jsem se ale na začátku nemohla začíst. Nevím proč, ale stále jsem měla tendence knihu odkládat. Třikrát jsem ji odložila a četla místo ní jinou. Možná to ani nebylo knihou, ale mým rozpoložením, když jsem zjistila, že v ní půjde o vyprávění z války. Nechtěla jsem číst těžká témata. I přesto jsem se k ní nakonec vrátila a její obsah si mě získal. Najednou jsem byla v příběhu a bylo to skvělý. Četla se mi dobře a těšila jsem se na každé Mariino vyprávění své vnučce Angelice, která přijela na ostrov Krétu, aby před svatbou poznala svou širší rodinu. Angelika prožila celý život v Londýně a o svých Řeckých příbuzných nevěděla nic. Její matka z Řecka utekla před 40 lety a vzpomínání jí nedělalo dobře. Přesto chtěla Angie její rodinu poznat a usmířit je. Cítí, že i pro její matku by to bylo léčivé. Odpustit a jít dál. Tajemství se odhaluje jen po malých krůčkách a čtenáře nutí číst dál, aby se dozvěděl, co se tam kruci stalo. Minulost začíná rokem 1943, kdy babička vzpomíná na hrůzy války a vyvražďování nacisty jejich muže a syny i malé děti s ženami. Pořád ale není jasné, co se stalo mezi dvěma rodinami, Angeliným otcem a jeho rodinou a její matkou a její rodinou. Musím říct, že konec mě malinko zklamal. Nenávist mezi rodinami a osobní pomsta ano. To že život zamíchá osudem lidí až krutě také. Ale tady už to bylo na můj vkus promotané až moc. I tak jsem si knihu užila a četla se mi hezky. Kdo má rád stará tajemství mohu knihu doporučit. Styl psaní autorky je chytlavý. A Řecko je krásně popsané včetně žití místních lidí jako jedna velká rodina.

Angie je 37 let, žije v Londýně a ráda by poznala rodinou historii, ale její matka se o ní odmítá bavit. Jednoho dne se rozhodne, že se vydá na prosluněnou Krétu za svou rodinou a chystá se odhalit všechna tajemství. Dozví se tak, jak probíhala druhá světová válka na Krétě a pozná i silnou lásku v její rodině. Uf, tato kniha mi dala zabrat. Podle anotace jsem se těšila na takový příběh, jaký mám ráda. Rodinná tajemství, historie, krásy ostrova, ale bohužel jsem dostala příběh, který jsem protrpěla. Ze začátku je kniha psána hodně jednoduše jakoby až dětsky. Po chvíli přijde historická linka, která nás zavede do období druhé světové války, ta je naopak hodně drsná a nelítostná a v závěru si čteme v podstatě romantický příběh. Měla jsem pocit, jako kdyby knihu napsalo několik různých spisovatelů. Někdy je na škodu více linií vyprávění. Kdyby se autorka zaměřila pouze na tu historickou část, více jí rozvedla, více propracovala, bylo by to skvělé. Takto mi přišlo, že chtěla dát do příběhu co nejvíce zápletek, až se do toho zamotala a celé to překombinovala. Celé to pro mě bylo neuvěřitelné, při čtení jsem často kroutila hlavou a jen jsem si říkal: Tak takto tedy ne. Už jen to, že hlavní hrdince bylo 37 let, ale neustále se chovala jako malé dítě. Pak také tajemství, které rodina měla, tak si ho během jednoho odpoledne vysvětlili a celá čtyřicetiletá historie byla najednou zapomenuta. Díky tomu, že knihy neodkládám, jsem se prokousala příběhem až na konec, ale bohužel, za mě tedy ne. To nejlepší na knize je ta nádherná obálka, která však s příběhem vůbec nesouvisí. Už jsem viděla i nadšené reakce na knihu, je mi jasné, že každá kniha má svého čtenáře, i tato si najde své příznivce, ale já se tentokrát s autorkou bohužel vůbec nepotkala.