Rybí krev

Je to text, který s něžnou poetikou vypovídá o době, kdy socialismus utvářel svět, krajinu i lidské osudy. Smutné chvíle a pocity bezmoci hrdinů v té pekelné totalitní době mi intenzivně připomněly, zač být dnes vděčná. Škoda jen, že se tak rychle čte .o))

Bála jsem se venkovské prózy, prostoduchých dialogů na odpoledních čajích... a pak na popud Magnesie jsem si řekla, že je čas si udělat názor a zkusit zase jednou něco českého... Jelikož jsem si zatím nějak nenašla tu správnou cestu k české literatuře, i když se v poslední době snad už blýská na lepší časy... nakonec se konalo velké překvapení... příběh vyvolal spousty emocí a vzpomínek, ze kterých bylo a je stále sakra ouzko... a pokud se mnou něco takhle zamává a navíc je to české, tak mohu jen smeknout a doporučit!

Knihu bych určitě doporučila každému, koho lákají nejen neobvyklé lidské osudy, ale současně má zájem se dozvědět alespoň něco málo z naší poměrně nedávné historie, byť se to týká pouze oblasti kolem Temelína. Abych ale tímto neodradila případně zájemce o tuto knihu, musím zdůraznit, že se dle mého názoru určitě nejedná o žádnou litraturu faktu, pouze se spolu s osudem hlavní hrdinky, či hrdinů, dozvídá i něco navíc.

Příběh z jihočeského prostředí za doby kdy se stavěl Temelín a lidé museli opouštět své domovy.. Zaslouženě oceněná kniha. Všechny knihy od českobudějovického autora Jiřího Hájíčka hltám a doporučuji.

Knihu jsem si koupila poté, co jsem se dozvěděla, že získala cenu Magnesia Litera, aniž bych věděla o čem je. To jsem se dozvěděla až později a trochu se zděsila. Nicméně musím říct, že kniha je moc pěkně, čtivě napsaná a zachycuje dění v malé vesnici, v oblasti, kde se má stavět Temelín. Myslím, že rozhodně stojí za přečtení.