Světla nad močálem

Jestli jde něco mimo mě, je to slovanská (nebo vlastně i jiná) mytologie a sebevražda také není zrovna téma, které bych vyhledávala, kniha se mi přesto líbila. Skvělým nápadem jsou kurzivou psané záčatky kapitol, kterými se čtenář dozví, co hrdinku vedlo k sebevraždě. Prvních několik kapitol mi na tom sice něco připadalo nelogické a přisuzovala jsem to nevýhodě ich-formy. Nebudu spojlerovat co, ale po zvrtatu v ději se ukázalo, že to nelogické není. A je to čtivé. A autorka rozhodně hlavní hrdinku nešetří a v průběhu děje jí čím dál tím víc komplikuje život (či spíše neživot). Konec je docela překvapivý. Celkově je tam docela dost překvapivých zvratů v ději.

Já mám dočteno. Co napsat... tohle není můj nejobvyklejší žánr. Fantasy čtu pomálu. Tahle kniha, mě především oslovila obálkou je opravdu přenádherná. Je trochu divné číst fantasy, kde nosnou linkou je téma sebevražda, tohle jsem opravdu nečekala a hlavně to byla má první zkušenost s takovýmto počinem. Ale myslím, že autorka si s tím poradila náramně, moc se mi kniha nakonec líbila a četla se FANTASTICKY! Mile mě překvapily bludičky, slovanská mytologie a, že postavy mají česká jména – Lena, Lukáš… to bylo taky takové nezvyklé. Celkově mě kniha neustále něčím překvapovala a vtahovala víc a víc do děje … Neskutečně jsem si ji užívala. Jsem navnazená a určitě brzo sáhnu po nějaké další fantasy knížce. Děkuji autorce za zážitek, který jsem při čtení měla

Poté co Lena spáchá sebevraždu se kupodivu neocitne v nebi ani pekle, ale na dně močálu. Stává se z ní navka. Ani člověk ani bludička, prostě něco mezi tím. Aby se mohla stát bludičkou musí do 7 let projít transformací. Rituál, který tuto proměnu umožňuje, ale zahrnuje i přivedení lidské duše do močálu. Vše se zvrtne po střetnutí Leny s nepřátelskou strigou Irmou. A ze sedmileté lhůty zbyde pouze sedm dnů. Zvládne Lena přivést do močálu duši člověka? Dokáže vůbec člověka zabít? A co se stane pokud neuspěje? ,, Někdy se sami sebe ptáme, co jsme ochotni udělat, abychom něčeho dosáhli. Dokud jednáme v souladu sami se sebou, tak vlastně o nic nejde. Problém nastává, když se rozhodneme jít dál, za hranice toho, kým jsme. Potom ale už není otázka, co jsme ochotni udělat, ale kým jsme ochotni se stát." Jedno z mouder, kterých se v této knize vyskytuje poměrně dost. Kniha nás nutí přemýšlet, a to jí pozvedá na úplně jinou úroveň. Cesta Leny nebyla na růžích ustlána. Přesto styl autorčina vyprávění byl lehký a oddechový. Celá kniha je protkána sarkastickým humorem a dvojsmysly, u kterých jsem se musela usmívat. Lena mi přirostla k srdci, stejně jako její budoucí oběť, Nemoj nebo Kora. Všechny postavy byly skvěle vykresleny. A dokonce jsem dokázala pochopit i Irmu. Neříkám, že jsem se s jejím jednáním dokázala ztotožnit, ale vím, proč to všechno dělala. Mám moc ráda slovanskou mytologii. Tady ji bylo požehnaně. Kdo ji má rád stejně jako já, určitě si přijde na své. Veles, Morena, Mokoš, ti všichni se v knize objeví. Také zde máme hodně nadpřirozených bytostí (bludičky, rusalky, vlkodlaci, upíři, duchové, skřítci). Od autorky @lucie.ortega.navratilova jsem ještě nic nečetla. Slyšela jsem chválu na její knihu Soumrak Edenu. O knize Světla nad močálem, jsem vůbec nevěděla. Což je vážně škoda. To propojení našeho moderního světa a fantasy, mne neskutečně bavilo. Na druhý díl se moc těším. Ale pokud bych ho nepřečetla, příběhu to nijak neuškodí. Kniha je i takto ukončena.

Naprosto úžasný příběh, kniha mě nenávratně vtáhla do svého děje a já nemohla zastavit dokud nebyla přečtená

Vítám vás u dnešní recenze, ve které si povíme něco o knize další tuzemské autorky, Lucie Ortegy, která napsala několik zajímavých knih a já tímto moc děkuji za poskytnutí této úžasné knihy k recenzi. My se ale dnes zaměříme na první knihu dvou dílné série s názvem Světla nad močálem, kterou mi Lucka poskytla k recenzi, za což jí tímto oficiálně moc děkuji. Nebudu vás ale zdržovat a vrhnu se rovnou na to. Nedávno jsem zde recenzovala knižní sérii Jany Jordanové, u které jsem psala, že jsem moc knih s posmrtnou tematikou nečetla. No, dnes můžu říct, že se jejich počet navýšil u tuhle knihu a ještě navýší o její pokračování. Spousta z bytostí, které Lucie v knize má jsou ze Slovanské mytologie, což oceňuji, protože je to mytologie, která bývala u nás nejtypičtější. Zároveň se mi líbí její rozmanitost, co se bytostí týče, za což chválím i autorku. Tolik bytostí pohromadě jsem snad v žádné knize nepotkala. Nemám ale pocit, že by v knize byly postavy a tvorové překombinovaní. Právě naopak, což je v dnešní době poměrně vzácné. Velkým plus byla také témata, která autorka do knihy zakomponovala a zamyšlení na začátku každé kapitoly. Celý svět pro mne díky jejímu popisu byl snadno představitelný a musím říct, že mě osobně se líbil. Občas jsem si teda v druhé polovině říkala „bože, co všechno je tam ještě potká?“ Ale autorka byla schopná udělat některé situace pro hrdinku ještě horší, než jsem si dokázala představit a i-když se jistá část úkolu podařila splnit, zamrzel mě konec, který jsem si upřímně představovala trochu víc, no, happyendově, ale zároveň ho oceňuji, protože tím Lucka perfektně ukazuje, že každý čin si vyžaduje svou cenu. Jsem moc zvědavá na další díl a už se moc těším, až si jej přečtu. Doporučila bych tedy tuto knihu? Ano, určitě ano. A komu? Rozhodně všem milovníkům práce Českých autorů, milovníkům Slovanské mytologie a knih s obrovským přesahem. Více najdete na: https://ctemesterkou.cz/2024/02/02/svetla-nad-mocalem-lucie-ortega/