The catcher in the rye/Nad propast´yu vo rzhi

Kdo chytá v žitě je jedním z nejznámějších románů americké literatury 20. století. Na středních školách je mnohdy zařazen do povinné školní četby. Podle několika recenzí, je toto dílo mnohdy unavující a bez děje, akce a čehokoliv, kvůli čemu byste jej milovali. Hlavní hrdina, Holden Caulfield, je poměrně problémový šestnáctiletý chlapec. Občas se zdá, že vše, co říká, myslí s obří várkou nadsázky, jindy se zase zdá, že je zcela vážný. Je sebestředný, dá se říct, že miluje kritizování ostatních a odsuzuje lidi, kteří jsou pro něj falešní. Na druhé straně je velmi zranitelný, nesmíme zapomenout, že je mu pouze šestnáct let a sám je zmatený a doopravdy neví, kterým směrem se jeho život ubírá. V knize se dočtete o tom, jak byl (opět) vyhozen ze školy a co následovalo před tím, než přišel domů. Hlavní charakteristikou této knihy je jedna dějová linka s občasnými prvky retrospektivy a především jednoduchý sloh a slovní zásoba. Já knihu četla anglicky a musím uznat, že jsem se dočetla spoustu nových hovorových slovíček a především idiomů, které se mi budou hodit. Anglický jazyk v této knize je opravdu jednoduchý a čte se krásně, není tam nic, čemu byste nerozuměli a museli číst několikrát. Pro mě je tato kniha něčím, čemu z části rozumím a z druhé části nenávidím. Chvílemi jsem opravdu toužila po tom knihu odhodit a Holdena propíchnout. Jindy jsem ho chtěla obejmout a říct mu, že vše bude v pořádku a nemusí se bát. Celkově mi nepřijde, že by mě kniha nějakým způsoben (kromě anglické slovní zásoby) obohatila, ale musím uznat, že jsem ráda, že jsem si ji přečetla. Ve své době byla jistě něčím průkopnickým, ale na dnešní dobu se už nehodí, možná proto je i tohle důvod, proč je u mladé generace nepříliš oblíbenou. A pokud chcete vědět něco o pocitech mladého chlapce, tato kniha vám poskytne téměř dokonalý přehled o tom, co se mu honí v hlavě.