Třpytivá

Stalo se Vám někdy, že jste si říkali, že Vás nemůže nic víc překvapit? Přesně tohle jsem si říkala u této knihy… Opět se vracíme ke králi Midasovi a jeho zlaté favoritce Auren. Tentokrát se jedná především o Auren, kterou zajala armáda nepřátelského Čtvrtého království krále Ravingera přezdívaného krále hniloby. Auren je jasné, že ji budou chtít využít při vyjednávání s králem Midasem. Jde o to, zda-li se dohodnou a rozejdou se v klidu bez ztrát a obětí a nebo zažehnou bitvu na kterou se připravovali. Auren musí čelit nejen zimě a vědomí, že je zajatkyní ale i nepřátelům a především veliteli vojska Ripa. Rip se mi zdál ze začátku velmi odtažitý, nepřátelský a šla z něj hrůza. Není se čemu divit, jelikož je známý svou brutalitou a krutostí na bojištích. Hrůza jde ale nejen z velitele ale především i z jeho vojska a samotného krále tohoto království. Šíří se různé zvěsti o tom, jak je zlý a všude kam se podívá vše hnije a umírá. O pár stránek ale dal jsem zjistila, že Rip není zas až tak zlý a nepřátelský jak se na první pohled zdá. Kupodivu musím uznat, že mi je Rip mnohem sympatičtější než samotný král Midas. Auren je překvapená tím, jaké to je být zajatkyně v tomto vojsku. Zjišťuje, že lidem kterým naprosto důvěřovala není radno všechno věřit a že není všechno zlato co se třpytí. Přišla mi Auren dost naivní a v určitých situacích jsem vůbec nechápala proč to dělá. Mile mě překvapilo, že to co jsem si myslela že nějak bude, bylo přesně naopak. Autorka umí příběh krásně vykreslit. Myslíte si, že je něco bílé a ono je to nakonec černé a naopak. Neustále mě překvapovalo jak se celý děj vyvíjel a samotného Ripa jsem si úplně zamilovala. I ostatní postavy byly moc fajn a bylo příjemné se vmísit mezi ostatní postavy a prožívat to s nimi. A ten konec? Vůbec nechápu, valím oči a jsem strašně překvapená a zaražená zároveň. Takový konec jsem opravdu nečekala a mnohé z Vás jistě překvapí. Za mě je tohle další úžasný díl z této série a moc se těším na další díl.

Kniha mě od začátku do konce bavila a nejvíc se mi líbil Říp a auten konečně v sobě našla bojovnost takže chci přečíst další díl a doporucuju

Ach bože, ten konec :(( Ještě že další díl má být už v prosinci. Stejně si ale asi do té doby vytrhám vlasy. Ač se vlastně celá kniha odehrává v pochodujícím kempu, tak to knize neubralo na čtivosti.

Konečně jsme se dočkali druhého dílu této série. Upřímně za mě tento díl, byl patřičně lepší než první už asi jenom z principu, že děj se začal více rozvíjet. V druhém díle už dostáváme, ale dokonce i pohled děje z úhlu jiné postavy než je naše pozlacená Auren a to je královna Malina (Midasova manželka). Auren jakožto zajatkyní krále hniloby se s jeho kapitánem moc nemusí, jelikož se snaží bránit svého krále, i když sama v hloubi duše ví, že by neměla. Sama ani moc dobře nechápe proč se k ní kapitán i armáda čtvrtého království celkem obstojně chovají vůbec si totiž nepřijde jako vězeň. Nejvíc, ale ze všeho ji začíná docházet, že hranice mezi láskou a nenávisti jsou tenké a, že ji kapitán začíná lézt na nervy a, že se ji to možná i líbí.

Děj je jednoduchý a zcela předvídatelný. Mezi postavami navzájem není žádná chemie ani vývoj vztahu. Přátelství, láska a touha se tam prostě objeví. Autorka hlavní hrdinku jedním dechem popisujete jako využívanou submisivní ženu, jenž je vděčná svému "vězniteli" za bezpečí a druhým dechem ji dá ostrý arogantní jazyk a špičaté lokty, ze kterých si každý sedne na zadek.