Vypůjčený čas

Zajímavé postapo. U knihy mne zaujala v první řadě obálka, která je dle mého velmi povedená. Bohudík není to jen to jediné. Na 435 stranách nás čeká poutavý příběh, který se nejen dobře čte, ale vyvolá i spoustu otázek. Jasně, ve sci-fi či v postapu není moc témat k objevení, ale pořád se dají zajímavě propojit. A tady se to povedlo. Dokonce s detektivní zápletkou. Ocitáme se v daleké budoucnosti, kdy je lidstvo po čtvrté světové válce, která byla biologická a lidské tělo je pouze křehká schránka, kterou ohrozí prudší pohyb či zátěž. Kontinenty zanikly a je pouze několik megapolí, které spolu nijak výrazně nekomunikují. Společnost je silně technizovaná. Seznamujeme se Sofií, která byla v roce 2030 uvedena na půlrok do kryospánku, kde čekala na lék. Bohužel byla probuzena po více jak 160ti letech. To je jedna dějová linka. Její probuzení, naprostá neochota nové společnosti ji nějak vysvětlit, co se stalo. Její pokus o začlenění. Atd... Hlavní téma je však stav společnosti. Nadvláda korporace IGMET. Totální ovládání společnosti pod heslem Pro Vaše dobro. Další téma je téma robotů resp. Biorodů a jejich vztahu s lidmi. Q toto tři témata jsou velmi umně skloubena do sebe. Příběh je dobře, čtivě sepsán. Osobně mi chybí více informací o tom, co se stalo. Třetí válka, čtvrtá válka. Ale to je asi jediné. Nicméně, otázek, že ač 4 války, tak lidstvo stále ovládá mamon, hlad po moci, těch je na konci spousta. Jo a užijeme si dost zajímavé manipulace Jsem přesvědčen, že příznivce tohoto žánru kniha zaujme, pobaví

Dekuju za připomínku všech těch skvělých devadesátkových filmů. Příběh s velkým P, který stojí za přečtení. Paní autorka příjemně prekvapila

Návrat ke klasickému sci-fi na mě vyloženě dýchnul. Už je to nějaká doba, co jsem četl Bladerunnera nebo něco od Asimova. Čili po dlouhé době to není jen nějaký marketingový výkřik do tmy. Vypůjčený čas je spíš sci-fi detektivkou, člověka ale zasáhne hlavně přesah do lidsko-robotických vztahů. Skvěle zpracovaná témata, originálnost... Etika je zde silným tématem a přesto je šikovně schovaná do akce a napětí. Kdybych nebyl na cestách, přečetl bych ještě rychleji (sláva čtečkám). Edice Jiné světy o dEpochy už je teď mým favoritem.

Od autorky jsem už četl Devět Dní a Devět Nocí a obě mě nadchly, takže jsem si nemohl ujít její třetí knížku. Vypůjčený Čas je zatím s přehledem její nejlepší dílo, od knížky jsem se měl problém odtrhnout - minimálně jednou způsobila, že jsem přejel cílovou zastávku. Příběh i postavy tam jsou podané skvěle a uvěřitelně - neměl jsem problém se vžít do hlavní postavy a to jsem muž :D. Stejně tak ostatní postavy včetně těch vedlejších fungovaly. Zaujalo mě také vykreslení zdánlivě utopické budoucnosti, která je utopistická opravdu jen na povrchu. Jinak je to stejně zkažená společnost jako každá jiná. Akce, vykreslování světa i přemýšlení jsou dobře dávkované až do napínavého a hlavně uspokojivého konce. Doufám, že můžeme očekávat brzký návrat do tohoto světa :)

Skvělé a napínavé sci-fi plné nečekaných zvratů a nervy drásajícím koncem. Proč, prostě proč musel.... :( A proč musím čekat na pokračování! Každopádně pozitivní recenze nezklamaly a měli pravdu. Asimova jsem sice četla už před delší dobou, ale dost mi to ten styl připomínalo. Proto se směju tomu údajnému klišé. Tady je alespon vidět, kdo četl a kdo jen známkoval.