Zákon krále Aurory

Druhý díl je za mě ještě lepší, než ten první.

Dávám 3.5 hvězdy. Malé spoilery v hodnocení. Úplně celých 4 se zdráhám dát, kvůli dojmu z 1. dílu. Kniha jde přesně tam, kam nám naznačil 1. díl. Žádné překvapení se nekoná, přesto mám nesporně lepší dojem než z 1. První stránky byly vtipné, ona se konečně nesložila před pěkným chlapem jako domeček z karet. Velmi se mi líbilo, že tady se držela zpět po tom co se "spálila" v 1. s Atlasem. -Pořád to nemohu rozdýchat. Je to sice kniha pro mládež, ale mládež není IQ tykve a důvod; věřím mu i když jeho verze nesedí, protože je milý a hezký je prostě stupidní. Byla dlouho zneužívána ve vězení, určitě je psycholigicky nějaké trauma, které by dovolilo vysvětlit proč slunečnímu králi podlehla tak rychle. A ne důvod "On je taaak kraaaasnyyy." Také je to jediná z 5 knih, co jsem kdy četla, kdy bohové/bůh ve světě knihy skutečně zasahuje. I když to tam bylo jen naznačeno tím že nikdo nedokázal ovládnout území Srdce. Což rozhodně hodnotím pozitivně. Stejně tak artefakt, oddaný v první řadě Bohyni až posléze králi/královně. Ve chvíli kdy na ně vybafne nepřítel a začne obvyklé "Vzdejte se, nebo vám zabiju všechny vám drahé" nastává neobvyklá reakce. Místo aby se vzdali, aby zachránili toho a onoho a později se z toho naprosto nelogicky, zato předvídatelně dostali, řeknou "lžeš" - dup na něj magii, pomyslný prostředníček, sbohem a šáteček. :D to bylo moc fajn. Zas tam byl 'naznak' od autorky, moje verze je, že ona je dcerou a ne vnučkou Srdcové královny, která své lidi zlikvidovala. Většina knihy se však věnuje vztahem mezi ní a Nadirem, v tomhle ohledu měla snad více akce, mnou pomlouvaná 1. Kniha opět potvrzuje že jsou druhové.