RECENZE: Dáma a tučňáci – Jak tučňáci zachránili Veronicu a nejenom ji

Život umí být štědrý. Dokáže vyléčit srdce a šeptat, že je možné začít znovu, protože na změnu není nikdy pozdě. Ujišťuje vás, že existuje mnoho, mnoho věcí, kvůli nimž stojí za to žít. A jednou z nich – kterou člověk očekává nejméně, ale působí nesmírnou radost – jsou tučňáci.

Autorka

Britská spisovatelka a harfistka na volné noze Hazel Prior se narodila v Oxfordu. Žila ale i ve Skotsku či Itálii. Vystudovala angličtinu a středověkou historii a také hudbu. Vyhrála několik cen v literárních soutěžích, v časopisech vydává povídky a ráda píše také příběhy pro děti a básně. Doposud publikovala tři romány. Ellie a její náhodné setkání (Ellie and the Harpmaker), Dáma a Tučňáci (How the Penguins Saved Veronica) a jeho pokračování Volání tučňáků (Call of the Penguins), na nějž se můžeme již brzy těšit i v českém překladu. Hazel Prior miluje hudbu, psaní, čokoládu a procházky. V současné době žije se svým manželem a velkou zrzavou kočkou v Exmooru.

Příběh

Veronice McCreedyové je 86 let. Je bohatá a žije sama ve velkém honosném domě ve Skotsku. Denně jí vypomáhá hospodyně Eileen. Veronica působí celkem nevlídně a svérázně. Není ani divu. Jak se postupně díky deníkům, které si celý život psala, dozvíme, má za sebou těžké životní chvíle z předválečného a válečného období, při kterých přišla téměř o všechno a natolik ji poznamenaly, že ztratila důvěru v kohokoliv.

Veronica se zabavuje tím, že sleduje televizní pořady o přírodě a v poslední době zvláště o tučňácích. Ty si úplně zamiluje. Rozhodne se, že finančně podpoří projekt na jejich záchranu, ale nejprve je musí poznat osobně. Přes svůj pokročilý věk a rozmlouvání ze strany všech lidí v okolí, včetně zhrozených vědců na výzkumné základně na Antarktidě, se vydá na dalekou cestu na Locket Island. Mezitím se ovšem stane ještě jedna věc. Veronice se podaří objevit svého vnuka Patrika. Ani jeden z nich nevěděl o existenci toho druhého, ale první setkání nedopadne zrovna nejlépe. V každém případě však tyto dvě události pomohou Veronice najít pravdu, lásku, a především konečně i smysl života. A komu že nakonec odkáže svoje miliony? To už budete muset zjistit sami…

Ledový vítr rozfoukává sníh a šlehá mě do tváří. Jdu tak rychle, jak jen můžu, abych byla co nejdál od základny. Neohlížím se. Zrychleně dýchám. V mrazivém vzduchu mi jde pára od úst. Namáhavě stoupám na kopec a při každém kroku se ztěžka opírám o hůl. Obličej mi tuhne. Je větší zima než kdykoliv předtím. Nebe je nízko a honí se po něm temné obrazce. Jdu dál a vítr je stále silnější a divočejší. Buší do mě a hučí mi do uší. Ale mě popohání vnitřní síla, jež je stejně divoká. Potřebuji být s tučňáky…

Dáma a tučňáci

Hodnocení

Čeká vás dojemný a docela silný příběh (pokud mu uvěříte), který je plný úžasných momentů s rozkošnými tučňáky, srdcervoucích vzpomínek na válku a nadějeplných předsevzetí. Nedílnou součástí tohoto příběhu je také sebereflexe a schopnost odpouštět a dozvíte se v něm navíc spoustu zajímavostí o tučňácích kroužkových, o Antarktidě a těžkém, ale smysluplném životě zdejších výzkumníků.

Dočkáte se mnoha překvapivých zvratů a osobních zklamání, ale i radostí a uspokojených přání, které všem protagonistům přináší život. Okamžitě si je oblíbíte, a to včetně tvrdohlavé Veronicy i tučňáků, a budete si přát, aby všechno dobře dopadlo.

Příběh je psán lehce a s humorem, stylem vyprávění zvlášť Veronicou a zvlášť Patrikem, a tudíž se moc dobře čte. Je ještě proložen úryvky z Veroničina deníku a ukázkami z blogu o tučňácích, psaného jedním z členů výzkumného týmu na Antarktidě. Já mám z této knihy celkově moc dobrý pocit a ráda vám ji doporučím. Slibuji, že čas, který u ní strávíte, určitě nebude ztracený.

Hodnocení: 90 %