RECENZE: Nesmrtelnost

Nebyla naivní a nic Tchien-mingovi nevyčítala. V hloubi duše však přesto jen těžce nesla, že muž, kterého milovala, má na svědomí zkázu celého lidstva. Dál už ho nechtěla poslouchat...

Tchien-ming vedl relativně nudný život, minimálně do chvíle, kdy byl jeho mozek vyslán do vesmíru. Co čert nechtěl, mozek objevili Trisolarané a rozhodli se ho využít k jedinému účelu – toužili se naučit lhát.

O mnoho tisíc let později Tchieng-ming rozjímal nad svým životem na modré planetě, v minivesmíru 647. O mnoho miliard let později bojoval Tchieng-ming po boku Pána proti Dravci a snažil se zabránit tomu, aby vesmír upadl jen do dvou rozměrů.

Geniální svět velkolepé trilogie Vzpomínka na Zemi opět ožívá a je šílenější víc než kdy dřív. Tedy minimálně já jsem z této bláznivé fanfikce opravdu zešílel. Pojďte šílet se mnou.

Své světy jsem zabydlel barvitými postavami a úžasnými příběhy, které vyprávěly o válce bohů, tajemných pokladech, bájných hrdinech, mladých dobrodruzích, o lásce, která spalovala duši a drásala srdce...

Je na čase odkrýt karty. Nesmrtelnost je příběh od fanouška pro fanoušky. Pokud vám Vzpomínka na Zemi nic neříká a o Liou Cch'-Sinovi jste v životě neslyšeli, pak to pro vás bude velice těžké čtení, tedy ono to je těžké čtení tak jako tak, ale když víte, o co jde, máte šanci se alespoň orientovat. Já sám jsem, prozatím, přečetl z trilogie jen první díl a měl jsem co dělat, abych udržel krok. Navíc jsem si lehce vyspojleroval následující díly, ale to je prostě život. Krutý život.

Položili jste si někdy otázku, jak velký sci-fi blázni jste? Pokud ne, myslím že tahle kniha ji položí za vás. Příběh se dělí do tří základních částí, přičemž ta první je lehce šílená, u druhé už začíná být docela horko a díky té třetí mám doposavad v levém oku tik a pravděpodobně mi začalo růst třetí ucho. Osobně sázím na autorovu tajnou zálibu v halucinogenech, jinak si to nedovedu vysvětlit. Nesmrtelnost je zkrátka fantasmagorická řež, která nenechá kámen na kameni a donutí vás přestat používat hodinky, protože zjistíte že je to zbytečné.

Překročil horizont událostí a zřítil se do černočerné propasti. V té tmě plály přízračné ohně a v nich se ďábelsky smál černokněžník s černou kápí na hlavě...

Také bych se rád zastavil nad post-epilogem, který je mimochodem velice povedený. (ano, kniha má dva epilogy, protože počet epilogů je relativní). Stejně jako věnování, i post-epilog patří Liouovi a mě to nesmírně dojalo. Taková oddanost se jen tak nevidí a já nemůžu jinak než vzdát hold autorovi nad jeho snad až bezednou úctou.

Je třeba si sundat růžové brýle a narovinu přiznat, že třetí část příběhu mi úplně nesedla a malinko mi zkazila pohled na knihu jako celek. I přesto všechno ale zůstává Nesmrtelnost hodně vysoko nad průměrem a já tak mohu s klidným svědomím udělit 4 hvězdičky, a to zaslouženě. Tak zase příště. Napřečtenou. V nějakém dalším knižním mini vesmíru.

Hodnocení: 81 %