Fall of Ruin and Wrath

Začátek knihy se zprvu vlekl, než jsem si zvykla na nový svět, nové postavy. Jenže po pár stranách mě kniha strašně pohltila. A to i přes to, že se zprvu nic moc neděje, jen poznáváme fantasy svět a jeho dění. Nápad s bohorozenci a nízkorozenci oceňuji. Lis se snaží přežít ve světě, kde by stačilo malinko k jejímu odsouzení. Jako sirotek má jen svého nejlepšího přítele Gradyho. Za vše ostatní může poděkovat baronovi, který však rád využívá moc, kterou Lis vládne. Kdysy dávno se k ní jeden muž zachoval velmi velkoryse. Sice ho od té doby neviděla, ale tak nějak si ho přivlastnila. Uvidí ho ještě někdy? Proč jí to k němu tak moc přitahuje? Miluji v knihách, když se hlavní postavy špičkují a tady nenechal jeden na druhém nit suchou. A ta chemie mezi nimi...ola láá . Kromě hlavních postav jsem si oblíbila i Base . Peprných scén je tu požehnaně ️ řekla bych, že tohle je možná i nejvíc spicy kniha od autorky. Překvapivé momenty a zvraty se zde také najdou. Nejvíc akce se, ale ukáže až na konci, což je trochu škoda. Krveprolití a temné postavy se v knize také objevují ovšem za mě by těch temných stvoření mohlo být trochu víc. Tajemství, přátelství, strach, smrt, vášeň, moc...to vše v téhle novince od Armentrout najdete. Proč nedám 5 hvězd, je nespočetně krát se opakující fráze a méně fantasy prvků. Jinak si mě tahle kniha získala . Rozhodně bude patřit k těm oblíbenějším. A ten konec?! Jako proč?!

,, Človek nemôže žiadať iných, aby bojovali za svoje domovy a životy, ak sám nie je ochotný bojovať." Ona - Lis (Calista) nízkorozená, sirota se schopností intuice a vidinami budoucnosti. On - Thorne, lord, Zhorn, něco jako bůh. Velmi mocný a silný se schopností regenerace. Lis pracuje jako konkubína pro pána města Archwood. Ten ji chce mít neustále ve své blízkosti. Ne však pro tělesně potěšení, jako většinu konkubín, ale právě kvůli jejím schopnostem, kterým je čtení myšlenek a vize budoucnosti. Nejednou mu tak poskytne cenou výhodu při vyjednávání a rozhodování. Jednoho dne uslyší Lis rozhovor dvou strážců, kteří se chlubí, že zajali a mučí Zhorna. Lis se rozhodne poslechnout svou intuici a Zhorna zachránit. A tady potkává právě Thorna. Už při prvním setkání je jasné, že to mezi nimi jiskří. Co všechno je ale spojuje? A co Thorne dělá právě v Archwoodu? ,,Pravda nikdy nie je drzá, len sa nám nemusí páčiť." Musím říct, že knihu jsem chtěla přečíst díky úžasné obálce. Nečetla jsem anotaci ani recenze. Takže tady vážně zafungovala pouze krásná obálka. A byla to chyba. Kniha mne totiž hodně zklamala. Čekala jsem skvělé fantasy, dobře vykreslený svět a nějakou tu romantickou linku. Dostala jsem však čistou erotiku ve fantasy světě. ☹️ 400 stran sexu na všechny způsoby. Dej téměř žádný. Ale vydržela jsem. Nakonec jsem se všemi těmi pulzujícími body a vlhkými místy prokousala a dostala se až k posledním 80 stránkám, na kterých konečně bylo to super fantasy. Bitva, krev, intriky a surovost. I svět a bytosti v něm žijící nakonec autorka popsala dokonale. V knize bylo kromě sexu i spousta otravných dialogů. Hlavně mne štvaly ty mezi Lis a Thornem. Např. 20x jí řekne, aby mu neříkala jeho milosti, ale normálně Thorne. Jak si myslíte, že mu řekne po 21??? Druhý díl si přečtu ráda, ale vážně jen kvůli posledním 80 stránkám. A doufám, že bude více fantasy než tento.

Na recenzi jsem si dala čas na ulehnutí myšlenek, ale bohužel to nic nezměnilo. Z této knihy cítím mírné zklamání. Autorku jsem znala sérií Dark Elements a tak vím, že to umí mnohem lépe. A teď jenom přemýšlím jestli je to překladem nebo samotnou autorkou, že jí došly nápady. Calista je kurtizánou barona Archwooda. Narodila se smyslem vidět určité věci. Jedna intuice byla zachránit prince Thorna. Přestože je to nepřítel. Thorn je pekelně přitažlivý. Rozhodne srdce nebo rozum? Fantasy svět byl rozvržený na bohorozence a smrtelníky. Princ Thorn byl také bohorozenec a měl jisté vlastnosti, které mu hojily rány. Celý svět byl málo promyšlený a málo akce. A dokonce ani milostné nebo erotické scény se mi někdy nelíbily. Buďto to bylo tím, že jsem si úplně neudělala vztah k postavám nebo mi vadili určité dialogy, které se opakovaly, ale opakovaný vtip přestává být vtipem. No abych si jen nestěžovala ke konci to mělo svižný děj, bylo napínavý a čekala jsem, co se z toho vyklube, jenže po tolika hluchých míst, kdy mi nevadilo si vzít jinou knihu do ruky, je to málo. Věřím, že to bylo jen uklouznutí a druhý díl si ze zvědavosti přečtu.