Happy Place (Defekt)

Tahle knížka klame obalem , vypadá jako nádherná , povrchní holka a přitom má hloubku, smysl pro humor, dialogy ,které mají jiskru, jsou chytré. Možná pro někoho bude moc úvah, pocitů, bolesti ,ale emoce jsou tu jako nejlepší koření, při hledání svého místa. Za mě top.

Mě se knížka moc líbila, lehce se četla. Samozřejmě jsem ji koupila díky obálce ale i obsah je skvělý. Podle mě obsahuje knížka úplně vše, láska, zklamání, přátelství, trauma z dětství a hlavně to jak se spoustu lidí snaží zavděčit ostatním a zapomíná na sebe.

Nezajímavé postavy a opravdu nesmyslný rozchod. Prostě tato kniha nebyla to pravé. Nechápu přemýšlení postav, je to celé nesmysl. Dvě hvězdy jen za to, že to mělo aspoň trochu čtivost a do půlky mě zajímalo, jak to dopadne.

"Pořád mi nejde do hlavy, že jsme se předtím neznaly, že nás tři spojil nudný bytový výbor ve Vermontu. Nejdůležitější přátelství v mém životě bylo rozhodnutí cizích lidí, náhoda. Vtipkovaly jsme, že naše spolubydlení musí být nějaký experiment financovaný vládou." Do knihy Kde je mi dobře jsem se pouštěla s vědomím, že se bude jednat o oddechové čtení Nicméně dostala jsem silný příběh, kde hlavní roli měla láska, druhá šance, ale i přátelství. ❤️ Kdy hlavním poselstvím byla lepší komunikace, a to jak ve vztazích s partnery, tak i mezi kamarády. "Jdi na místo, kde je ti dobře, Harriet, pomyslím si zoufale, jen abych si uvědomila, že jsem doslova na svém nejoblíbe: nějším místě. A on...je... tady." Příběh se točí kolem Harriet a Wyna, kteří dříve tvořili pár. Nicméně před pěti měsíci se rozešli a nikomu o tom neřekli. A teď mají jet se svými dlouholetými kamarády na každoroční výlet do Maine na chatu. Oba dva se pro "dobro všech" dohodnout, že bude lepší, když vztah budou předstírat. Přece nic hrozného. Jo, tohle se ale lehce řekne, ale provedení lehce pokulhává. Neboť z obou cítíte, že za ty měsíce odloučení vzájemné city nevyprchalaly. Jop, čeká je velmi náročný a zajímavý pobyt. "Napij se vody." "Nepotřebuju vodu," řeknu. "Potřebuju stroj času." "Tolik peněz nemám, Harriet. Mám jenom vodu." I když se příběh odehrává v přítomnosti, tak díky vzpomínkám máme možnost nahlédnout do jejich minulosti a právě díky těmto střípkům skládáme jednotlivé díly, které pak utvářejí celistvý obraz. A i když se mi tento prvek líbil, tak si myslím, že mohl být lépe zakomponován. Někdy mi to zdálo, jako kdyby se příběh tak nějak rozsekl a pak už nebyl tolik plynulý. "Pamatuješ si, co jsi mi řekl o svém mozku?" "Řekl jsi, že ti připadá jako ruské kolo." "Jako že všechny tvoje myšlenky neustále krouží a ty se po jedné natáhneš, ale je těžké u ní zůstat dost dlouho, protože se pořád točí." "Až na tebe. Jsi jako gravitace." "Všechno se točí." "Ale moje myšlenky se vždycky zčásti týkají tebe."

Miluju knihy v angličtině a tuto obzvlášť. Tak skvělá oddychovka - dlouho jsem takovou nečetla!